Poslední večeře (Leonardo da Vinci) je nástěnná malba z 15. století, jejíž autorem je Leonardo da Vinci. Nachází se v milánském kostele Santa Maria delle Grazie. Da Vinci malbu vytvořil pro své patrony Ludovica Sforza a Beatrici d'Este. Malba zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři. Z hlediska techniky malby se jedná o fresku, která byla v renesanci častou používána. Na díle můžeme vidět čtyři skupinky po třech apoštolech, kteří jsou nahnuti k sobě a debatují o zprávě, kterou jim právě Kristus pověděl, že ho jeden z nich zradil. Jediný Jidáš je v záklonu a couvá, protože mu je jasné, že se Ježíš dozvěděl o jeho zradě.
Vzkříšení Ježíše Krista (Peter Paul Rubens) - podle líčení evangelií byl Ježíš třetího dne po své smrti vzkříšen/vstal z mrtvých. První zkušeností učedníků je objevení prázdného hrobu (Mk 16,1-8), kterýžto příběh nesloužil podle biblické exegeze k apologetickému důkazu Ježíšova vzkříšení, neboť hrob objevily ženy, podle práva neschopné svědecké výpovědi. Druhým relevantním bodem pro Ježíšovo vzkříšení jakožto nezfalšovanou událost je fakt, že protikřesťanská polemika nikdy nezpochybnila skutečnost prázdného hrobu.
Vzkříšení svatého Lazara z Betánie (Duccio de Buoninsegna). Žebrák Lazar vystupuje jako jedna ze dvou hlavních postav Ježíšova podobenství zaznamenaného (Podobenství o boháči a Lazarovi Lk 16,19–31): I když na zemi je Lazar nejchudší z chudých, může po smrti být posazen ke stolu nebeské hostiny, zatímco pyšný boháč trpí žízní: Bůh nesoudí podle měřítek pozemské úspěšnosti, naznačuje příběh.
Lazar z Betánie, bratr Marie a Marty, zvaný též svatý Lazar, byl podle Jan 11,41–44 Ježíšův přítel. Onemocněl a zemřel; když se čtyři dny po smrti k jeho hrobu dostavil Ježíš, zázračně ho vzkřísil z mrtvých. V kompozici Janova evangelia představuje scéna vzkříšení Lazara vrcholný bod Ježíšova pozemského působení těsně před jeho zatčením a popravou a má čtenáře připravit na vlastní Kristovo zmrtvýchvstání.
Svatba v Káně (Giotto di Bondone) - mezi křesťany a badateli Nového zákona je Kána známým místem, kde podle Janova evangelia Ježíš vykonal svůj první zázrak, proměnu velkého množství vody ve víno při svatební hostině (Jan 2,1-11), když víno zajištěné ženichem došlo. Žádné ze synoptických evangelií tuto událost nezmiňuje, ale v Janově evangeliu má značnou symbolickou důležitost: je prvním ze sedmi zázraků, znamení, kterými je potvrzováno Ježíšovo božství a kolem nichž je evangelium vystavěno.
Transfigurace (Raphael) neboli v českém jazyce přeměna, je vyobrazení události, kdy Ježíš Kristus změnil svou podobu před svými apoštoly.
Uzdravení slepého u Jericha (El Greco) - Ježíš uzdravuje muže, který byl od narození slepý. V úvodu se Ježíš brání mínění, že někdo jeho slepotu zavinil, ani nemocný, ani jeho rodiče ji žádným hříchem nezapříčinili.
Krmení davů (Lambert Lombard) - Ryby jsou v evangeliu zmiňovány několikrát a je jim dáván symbolický význam. Několik z Ježíšových učedníků bylo rybáři. Pověřil je se slovy „Udělám z vás rybáře lidí.“ Při krmení davů byl k Ježíši přinesen malý chlapec s „pěti krajíčky chleba a dvěma rybkami“. Ptali se ho: „Ale co jsou oni, mezi tolika jinými?“ Ježíš zmnohonásobil množství chleba i ryb a nakrmil tím celý dav.
Ježíšova chůze po vodách (Ivan Aivazovský) - vyobrazení evangelijního příběhu kdy Ježíš a po něm i svatý Petr kráčí po vodní hladině.